Autor: Hana Grobler

Pozorovali jste někdy malé děti jak umí být bezprostřední, upřímné a nadšené i z malých věcí?
Nedávno jsem hlídala kamarádce na chvíli její 1 letou dceru a úplně mě vtáhla do toho přítomného okamžiku čisté lásky a důvěry, když se na mě zadívaly ty její oči a vzala mě za ruku na procházku.

Takovéto momenty zažívám i se svými dětmi a vždy chytí za srdce. Každopádně tady jsem si tu čistotu a velikost srdce uvědomila rychleji, neboť jsem nebyla v roli mámy... a proto mě to tak rychle dostalo.
Opět jsem si uvědomila, že my všichni začínáme s velkým srdcem, důvěrou a radostí jen tak být...
Postupem života nás to učí schovávat své velké srdce a ukazovat na obdiv naši úžasnou mysl, jak to všechno zná a má pod kontrolou, abychom získali pochvalu od rodičů, od učitelů, kamarádů a vůbec zapadli do té společnosti. A proč? Protože chceme přijetí a cítit se dobře.
Učí nás od malička jak používat hlavu a mozek, ale jak být v srdci, cítit a být opravdu šťastný, to už moc ne...

Nosit velké srdce chce odvahu a jasný cíl.
Neboť pouze pokud umíme být v srdci, můžeme najít ten zdroj naši přirozené radosti.
Každý máme své srdce plné odpovědí na naše otázky a plné lásky a síly.
Je ovšem potřeba postupně sundat ty hradby, které jsme si vystavěli, abychom svá srdce ochránili..
Čím více nezpracované bolesti, tím více hradeb a tím méně prostoru pro naše srdce, pro naši radost.
Dovolme si dát ty hradby dolů a místo schovávání našeho srdce ho pojďme posílit!
Tak aby nám ukázalo cestu zpátky k radosti, lehkosti, přirozenosti a opravdové spokojenosti.
Neboť některé věci jako je láska a radost nelze vymyslet, ale lze je pouze cítit.
Najděte si svého průvodce a vydejte se zpátky ke svému srdci... zpátky k sobě.

Hanka

© 2018-2022 FEN kineziologie, GDPR