Autor: Sylvia Miklová

Dnes bych s Vámi ráda sdílela kousek z příběhu klientky, která se na mě obrátila s prosbou o pomoc na začátku léta. Prosba zněla: Prosím, pomohla bys mi najít důvod, proč se doma necítím dobře? Klientka, říkejme jí třeba Maruška, žije v domácnosti s přítelem a jeho dospělým synem, který si domů nedávno přivedl nevěstu. Najednou se v kuchyni Marušky objevila další žena. Maruška se v této situaci necítí dobře. Má pocit, že nemá volbu a se situací se musí smířit. Syn má vše dovolené a nic nemusí. Omluvy nebo výmluvy typu: Já na to zapomněl. Nestihl jsem to. Udělám to potom, jsou na denním pořádku. Nevěsta se stará pouze o přítele - syna a nic jiného ji nezajímá. Maruška má pocit, že je v pasti. Její partner nechápe, co po něm chce. O svého syna se vždy staral, tak proč by to v jeho dospělosti mělo být jinak. Maruška žárlí na jeho bezpodmínečnou lásku. Navrhla jsem Marušce intuitivní kresbu - rozbor situace a následně sezení Fen kineziologie.

Ve svalovém testu vychází, že mám kreslit strom předků a vztahové vazby. Zde se ukázalo, že příčina a počátek problému se objevuje u jejího tatínka. Ten však zemřel při autonehodě, když měla Maruška 4 roky. Maruška v té době nebyla schopná pochopit, co se stalo a proč už s ní tatínek není. Chyběla jí tatínkova láska, jeho podpora a bezpečí, které s ním cítila. Maminka si domů přivedla nového partnera. Nyní v dospělosti popisuje, že se celý život cítila opuštěná a osamocená. A když je svědkem bezpodmínečné lásky jejího partnera k jeho synovi, otevírá se v jejím srdci nezahojená rána. První věc, kterou jsem jí navrhla bylo dosycení si tatínkovy lásky. Na to Marušce posloužil velký plyšový medvěd. Každý den si ho brala k sobě a říkala mu: Jsi tatínkova láska. Objímala ho, tiskla k sobě jako malá holčička, která hledá pomoc u svého plyšového kamaráda ve chvíli bolesti, se kterou si neumí jinak poradit.

Po pár dnech Maruška píše, že se cítí lépe, že ji tento každodenní rituál dosycování lásky uklidňuje a začínají se jí vracet vzpomínky na milovaného tátu. Nechaly jsme tento proces hojení pár týdnů běžet a potom jsme se potkaly na sezení Fen kineziologie.

Při zakreslování se objevovala témata:

Nemám volbu. Já nechci. Nepřijetí. Neuvědomělá touha po smrti. Jsem rozrušená. Jsem osamocená. Dusím to v sobě.

Všechna témata jsme vyladily do míry, která nám byla umožněna. Při testování nám byla ukázána velká pomoc a láska, která k Marušce proudí ze světa za oponou. Opět necháváme proces běžet.

Maruška píše: "Sylvinko, jsem toho stále plná. Tatínka cítím neskutečně a je mi fantasticky. Jsem teď mnohem klidnější, protože se nebojím přijmout tu tatínkovu lásku. Nemám obavy z toho, že bych ho svými myšlenkami tvrdě držela u sebe. Mluvím s ním dá se říct pořád a mám z toho skvělý pocit. Ještě jednou moc děkuji."

Věřím, že hojení Maruščiny ztráty bude pokračovat a časem se bude cítit ještě lépe. Ze své zkušenosti si také troufám říct, že její nové vyzařování načerpané lásky ovlivní i členy domácnosti a vše se bude ubírat novou cestou.

Sdíleno s laskavým svolením Marušky.

Děkuji za to. Sylvia

© 2018-2022 FEN kineziologie, GDPR